V jednom z posledních videí Spisovatelka (Tereza Sochorová a Filip Cenek, 2008, 9:15 min.) jsme vedeni nejprve ke sledování nezúčastněného situačního záznamu, letmo zachycených obrazů z velkoměstského hotelu v Limě. Vyprázdněné prostory jsou zabydleny až po necelých sedmi minutách trvání filmu čtenými úryvky dopisů adresovaných spoluautorkou do Čech. Neutrální prostor, v němž navíc můžeme rozpoznávat nejrůznější hry prostorových plánů a pohybové skrumáže, se najednou prolamuje do prostoru velmi osobního a intimního. Kamera se subjektivizuje a na pozadí pátrajícího pohledu v městské scenérii zaslechneme cestovatelský mikropříběh o příjezdu do Peru a zpožděném letadle. Pohyby v obraze se zastavují a film je zakončen sérií statických snímků z cíle cesty v amazonském pralese. Stanovení módu vnímání díla se tak téměř spiklenecky proměňuje. Vždy v okamžiku, kdy přistoupíme na danou metodiku čtení, jsme nuceni přepnout do jiného způsobu nahlížení. Pohyby kamery, které se zpočátku zdají nemotivované, se stávají subjektivní, jsme nuceni přehodnocovat již viděné v jiném módu vnímání a zasadit celou situaci do popsaného rámce.
Text: Martin Blažíček, A2
Poslední aktualizace: 27. 10. 2010
Vratké kino (2011), Stačí jedno slovo (slovo které odráží sebe samo) (2010), Tropická nemoc (po spisovatelce) (2010), Bez názvu (2010), PAF 2009 (2009), Aliscafo. Live Re-edit (2008), Před mořem (2008), Bez názvu, 8 A.M. (2007), Bez názvu, bez komentáře (2007), Černé slunce, černá tma (2007), Midi Lidi: Bujón (2007), Bez názvu, znělka (2007), Koberce záclony (2006), Zažils? Live Re-edit (2006), Nora a Petýja (tichá verze) (2005), Yesnoyesno (2004), Veverka (2004), Bez názvu. Live Re-edit (2004), Bez názvu, les (2003), Shanghai (2003), Zorilor (2002), Bez názvu. Stalker (2001), Bez názvu, 2.1D (Galerie Jelení) (2001), Devět vteřin ticha (2000), Cvičení bez názvu (Art first has to be defined) (1999), Po atentátu (3 fragmenty) (1998)